Bankovní API: jak automatizovat reporting cash flow

Bankovní API umožní firmě stáhnout pohyby z účtu automaticky, několikrát denně, bez ručního exportu výpisů. Místo toho, aby někdo v pátek ráno přepisoval čísla z internetbankingu do tabulky, posílá banka transakce přímo do reportovacího systému. Ten je sám zařadí do kategorií, spočítá aktuální zůstatek napříč všemi účty a měnami a aktualizuje výhled hotovosti. Právním základem je evropská směrnice PSD2, která banky zavázala otevřít přístup k datům o účtu licencovaným poskytovatelům.¹ Výsledkem je živá pozice cash flow, ne týden stará tabulka.

Většina firem s obratem 50 až 500 mil. Kč řídí hotovost na základě dat, která jsou v okamžiku rozhodování už zastaralá. Někdo stáhne výpis, přepíše ho do Excelu, dopočítá zůstatky a pošle reporting majiteli. Tento koloběh trvá hodiny a opakuje se každý týden. Bankovní API tuto ruční práci odstraní: data tečou z banky do reportingu sama. V tomto článku vysvětlíme, co open banking technicky umožní, na jakém regulatorním základě stojí a jak ho používáme pro denní napájení třináctitýdenního výhledu hotovosti.

Co je bankovní API a open banking

API (application programming interface) je standardizované rozhraní, přes které spolu dva systémy komunikují bez člověka uprostřed. Bankovní API tedy umožní, aby váš reportovací nástroj požádal banku o seznam transakcí a zůstatků a dostal je zpět ve strojově čitelné podobě. Open banking je širší pojem: označuje režim, kdy banka na pokyn klienta zpřístupní data o jeho účtu třetí straně, kterou si klient sám vybral.

Klíčové je slovo „na pokyn klienta“. Nejde o to, že by banka data komukoli vydávala. Přístup uděluje výslovně majitel účtu, je časově omezený a kdykoli odvolatelný. V praxi to znamená, že vy jako firma řeknete bance „tento poskytovatel smí číst pohyby na mém běžném účtu“ a od té chvíle systém stahuje data automaticky, dokud souhlas neukončíte.

PSD2: regulatorní základ, na kterém to stojí

Open banking v Evropě není dobrá vůle bank, ale zákonná povinnost. Vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu, známé jako PSD2, přijaté 25. listopadu 2015.¹ Směrnice zavedla dvě nové regulované služby založené na přístupu k údajům o účtu: službu informování o platebním účtu (AIS) a službu nepřímého dání platebního příkazu (PIS).²

Pro reporting cash flow je relevantní především AIS. Na jejím základě může licencovaný poskytovatel s vaším souhlasem číst transakce a zůstatky. Banky musely tuto možnost technicky otevřít: hlavní pravidla PSD2 se uplatňují od 13. ledna 2018 a navazující regulatorní technické normy včetně silného ověření klienta platily nejpozději od 14. září 2019.¹ Centrální registr licencovaných poskytovatelů vede Evropský orgán pro bankovnictví (EBA); samotné udělení licence a dohled zajišťují národní dohledové orgány, v Česku Česká národní banka.²

Prakticky to znamená dvě věci. Za prvé, přístup k datům přes API je standardizovaný a regulovaný, ne improvizovaný export. Za druhé, poskytovatel, kterého pustíte k účtu, musí mít licenci a podléhá dohledu. To je z pohledu bezpečnosti firemních dat zásadní rozdíl oproti sdílení přihlašovacích údajů do internetbankingu, což byste nikdy dělat neměli.

Co API reálně zautomatizuje

Tři věci, které dnes děláte ručně, převezme systém napojený přes bankovní API.

Denní stahování transakcí. Systém se každý den, případně několikrát denně, spojí s bankou a stáhne nové pohyby. Žádný export, žádné kopírování, žádná lidská chyba při přepisu.

Automatická kategorizace. Každá transakce se zařadí do nákladové nebo příjmové kategorie podle protistrany, variabilního symbolu nebo textu platby. U opakujících se plateb, kterých je v běžné firmě většina, funguje zařazení spolehlivě po nastavení pravidel.

Živá pozice hotovosti. Pokud máte tři běžné účty a k tomu eurový a korunový, API je sloučí do jednoho konsolidovaného zůstatku. Majitel vidí jedno číslo, které platí teď, ne číslo z minulého pátku.

Proč na tom záleží: rychlost rozhodování

Řízení hotovosti je hra o čas. Firma může být zisková a přitom narazit na likviditní problém, protože peníze přijdou později, než odejdou. Tlak na cash flow přitom v Evropě roste: podle Annual Report 2024 evropského EU Payment Observatory dosáhla průměrná doba úhrady u B2B transakcí 61,8 dne a u plateb od veřejného sektoru (G2B) zhruba 69 dní.³ Téměř polovina firem (47 %) podle průzkumu uvedla, že měla potíže kvůli pozdním platbám, a ve dvanácti členských státech se to týkalo více než poloviny firem.³

Když faktury chodí s téměř dvouměsíčním zpožděním, je rozdíl mezi týden starým a aktuálním výhledem hotovosti rozdíl mezi včasným zásahem a krizí. Automatizovaný reporting vám dá čas reagovat: odložit nepodstatný výdaj, urgovat konkrétní pohledávku, vyjednat čerpání kontokorentu o týden dříve. Ruční reporting tento čas spotřebuje na samotné sestavení čísel.

Jak to děláme v numericky.cz

U klientů napojujeme bankovní účty přes licencované open banking připojení a transakce stahujeme denně. Data se automaticky kategorizují a tečou přímo do třináctitýdenního výhledu hotovosti, takže forecast není měsíční rituál, ale živý nástroj, který se každý den sám aktualizuje o nové pohyby. Majitel pak v dashboardu vidí konsolidovanou pozici hotovosti a krátkodobý výhled, aniž by kdokoli sahal do tabulky.

Nenahrazujeme tím vaši účetní ani účetní software. API slouží k řízení hotovosti a likvidity, ne k vedení účetnictví. Účetnictví dál běží svým tempem a uzávěrkovým cyklem; reporting cash flow běží v reálném čase vedle něj. Obě roviny se doplňují: účetnictví dává přesný obraz minulosti, API napojený forecast dává použitelný obraz nejbližších týdnů.

Z naší praxe je největší přínos paradoxně v tom, co zmizí. Zmizí pátek dopoledne strávený sestavováním reportu, zmizí přepisové chyby a zmizí situace, kdy se majitel ptá „kolik máme reálně na účtech“ a odpověď trvá hodinu. To je smysl automatizace: ne efektnější tabulky, ale rychlejší a klidnější rozhodování o penězích.