Zaplaceno za 62 dní: jak dlouho české firmy čekají na peníze a co je to stojí

České firmy jsou ziskové na papíře, ale na účtu jim chybí hotovost. Průměrná faktura mezi firmami se v Česku platí přibližně 62 dní [1][2], zatímco obvyklé sjednané splatnosti v EU jsou kolem 43 dní [2]. Tento rozdíl zamyká pracovní kapitál, šíří se dodavatelským řetězcem a v roce 2025 se promítl do nejvyššího počtu firemních bankrotů od roku 2017 [6]. Analýza vychází výhradně z veřejných primárních zdrojů.

Zisk na papíře, hotovost až za dva měsíce.

Nefinanční podniky v ČR dosahovaly ve 4. čtvrtletí 2024 ziskové marže 44,3 % (za celý rok 2024 to bylo 45,4 %) [5]. Zisk se ale nerovná hotovosti. Mezi vystavením faktury a jejím zaplacením uplyne v průměru 62 dní [1][2]. Po tuto dobu je hodnota tržby zamčená v pohledávkách a firma ji musí profinancovat z vlastní likvidity. Malé a střední firmy přitom tvoří 99,9 % českých podniků a 68,6 % zaměstnanosti [8], takže jejich hotovostní zdraví má systémový význam.

Pozdní platby jsou plošné, i když je Česko v EU spíše nadprůměrné.

69 % českých firem uvedlo, že je v posledním půlroce zasáhly problémy z pozdních plateb [2]. Podle Dun & Bradstreet platí včas 61,8 % českých faktur, což Česko řadí nad Německo (61,6 %) i Slovensko (55,6 %) [4]. Platební disciplína tedy není v evropském srovnání špatná. Problém je absolutní délka inkasního cyklu: i běžných 62 dní u ziskové firmy znamená velký objem trvale zamčené hotovosti.

Efekt domina.

Pozdní platba se nezastaví u jedné firmy. 63 % českých firem uvádí, že kvůli opožděným platbám od odběratelů samy platí své dodavatele později [3]. Dále 23 % firem uvedlo dopad na platby dodavatelům, 15 % na investice a nábor a 14 % na výrobu a provoz [2]. Zpoždění se tak šíří celým řetězcem.

Cena za to: rostoucí bankroty.

V roce 2025 vyhlásily soudy bankrot 751 společností, meziročně o 9 % více a nejvíce od roku 2017 [6]. Návrhů na insolvenci bylo 1 164 (+8 %) [7]. Národní míra bankrotů je 0,17 %, tedy zhruba 17 bankrotů na 10 000 aktivních subjektů [7]. Nejde o systémovou krizi: bankovní sektor je likvidní (LCR 187 %) a míra selhání úvěrů nízká [9]. Riziko je na úrovni jednotlivých firem a jejich pracovního kapitálu.

Které sektory jsou nejvíc vystavené.

Nejvyšší míru bankrotů v přepočtu na 10 000 subjektů mají zásobování vodou (26), doprava a skladování (21), stavebnictví (18) a zpracovatelský průmysl (18); nejnižší informační a komunikační činnosti (7) [7]. Jde o odvětví s dlouhým hotovostním cyklem a vysokou vázaností kapitálu v zakázkách a zásobách.

Srovnání se Slovenskem a původní data.

Slovenské firmy platí B2B faktury průměrně za 62 dní a 56 % z nich hlásí problémy z pozdních plateb [2]. Slovensko navíc nabízí jako jediná země v regionu volně dostupná strukturovaná účetní data: Register účtovných závierok zveřejňuje rozvahy a výkazy zisku a ztráty přes otevřené API bez poplatku pod licencí CC0, ve formátu JSON, spolehlivě od roku 2013 [10][11]. Z těchto dat počítáme ukazatele DSO (doba inkasa pohledávek), DPO (doba úhrady závazků) a cash conversion cycle podle odvětví a velikosti firmy. Metodická poznámka: jde o hodnoty odvozené z rozvah, nikoli o měření zpoždění jednotlivých faktur.

Pohled na slovenská data podle odvětví

Survey ukazuje, jak dlouho firma na peníze čeká; rozvaha ukazuje, kolik kapitálu má v daném okamžiku zamčeného. Pro Slovensko jsme proto k průzkumovému údaji doplnili vlastní výpočet z veřejných účetních závěrek. Z Registra účtovných závierok jsme pro účetní rok 2023 stáhli rozvahy a výkazy zisku a ztráty přes otevřené API pod licencí CC0 [10][11] a podle odvětvové sekce SK NACE spočítali medián tří ukazatelů: DSO (doba inkasa pohledávek), DPO (doba úhrady závazků z obchodního styku) a cash conversion cycle jako jejich rozdíl. Jde o hodnoty odvozené z rozvah, nikoli o měření zpoždění jednotlivých faktur.

Aby čísla nezkresloval způsob vykazování, použili jsme očištěný výběr: vyřadili jsme záznamy s nulovými nebo prázdnými obchodními pohledávkami a s nulovými tržbami, které v mikrošabloně tvořily zhruba 46 procent firem a uměle stahovaly medián dolů. Po očištění zůstalo 2 226 firem. Medián implikovaného DSO za celý vzorek vychází na 35 dní, DPO na 20 dní a cash conversion cycle na 9 dní. U podsouboru velkých firem, které podávají úplnou závěrku (typ Úč POD) a u nichž je rozpad pohledávek a závazků povinný a nejspolehlivější, je implikované DSO 39 dní, DPO 30 dní a cash conversion cycle 3 dny (792 firem).

Tato čísla nejsou v rozporu s průzkumovým údajem 62 dní [2], ale měří něco jiného. Průzkum sleduje celkovou dobu od vystavení faktury po připsání peněz u jedné transakce. Implikované DSO naproti tomu poměřuje stav pohledávek k 31. prosinci s ročními tržbami, takže zachycuje jen tu část ročního obratu, která na konci roku zůstala neuhrazená, a navíc se proti němu započítávají přijaté zálohy a hotovostní tržby. Rozvahový ukazatel je proto z principu nižší a konzervativnější než počet dní z dotazníku. Obě čísla míří stejným směrem: nezanedbatelná část tržeb je trvale vázána v pohledávkách a firma ji musí profinancovat z vlastní likvidity.

Hodnoty jsou mediány za očištěný výběr firem podávajících závěrku za rok 2023 a uvádíme jen odvětví s nejméně 30 firmami. Jde o vlastní výpočet odvozený z rozvah veřejně dostupných v Registru účtovných závierok pod licencí CC0 [10], nikoli o měření skutečné doby splatnosti jednotlivých faktur. Jde o směrný výběr nedávno podaných závěrek (2 226 firem), nikoli o celý registr, hodnoty jsou proto orientační. DPO a cash conversion cycle jsou počítány vůči tržbám, protože slovenská mikrošablona neobsahuje samostatné náklady na prodané zboží, a cash conversion cycle neobsahuje složku zásob. Záporný cash conversion cycle (například velkoobchod a maloobchod) znamená, že firma v rozvaze drží více závazků vůči dodavatelům než pohledávek vůči odběratelům, tedy část provozu financuje dodavatelský úvěr. Vysoké DPO v zemědělství a vyšší vázanost kapitálu ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu odpovídají odvětvím s delším hotovostním cyklem.

Co s tím (pohled finančního ředitele).

Rozdíl mezi ziskem a hotovostí se neřeší vyšší marží, ale řízením pracovního kapitálu. Konkrétně: 13týdenní výhled cash flow, aktivní řízení DSO (splatnosti, upomínky, zálohy), řízení DPO vůči dodavatelům a měsíční manažerský reporting, který ukáže hotovostní dopad rozhodnutí dříve, než nastane. Tým numericky.cz vede Ing. Martin Parížek, CFA, se 13 lety praxe v Big 4 (KPMG) a předních CZ/SK investičních skupinách (PPF, J&T).

Metodika a transparentnost

Studie kombinuje veřejné primární zdroje (Intrum, EU Payment Observatory, Dun & Bradstreet, ČSÚ, ČNB, soudní statistiky) s vlastní analýzou. Údaje o platbách jsou převážně z dotazníkových šetření; slovenský odvětvový výpočet je odvozen z rozvah (implikované dny, nikoli skutečné zpoždění faktur). Pro Českou republiku nejsou strukturovaná účetní data volně dostupná, proto odvětvový výpočet uvádíme zatím jen pro Slovensko.